Státní správa musí fungovat efektivně.
To znamená rychle, kvalitně a s vynaložením přiměřených nákladů. Nezbytným základem efektivního fungování je služební zákon.
Procesní krok:
Ustavení projektového útvaru
Z doporučení expertů i mezinárodní dobré praxe vyplývá, že pro úspěšnou realizaci velkých změn jsou nezbytné účinná koordinace na politické úrovni a za výsledky odpovědný tým v čele s osobou, které klíčoví političtí hráči důvěřují. KDO TO UDĚLÁ?
Obsahový krok:
Provedení funkčních změn
Je potřeba, aby došlo ke zkvalitnění managementu a k flexibilizaci procesů (tzn. debyrokratizaci a rozvolnění personální politiky). Současně je ale nezbytné dodržet princip depolitizace (= neutrality) státní správy. CO SE MÁ UDĚLAT?
EFEKTIVNÍ STÁTNÍ SPRÁVA
Státní správa potřebuje flexibilitu. Služební zákon by měl státní správě umožnit fungovat rychleji, kvalitněji a přitom levněji. Teprve poté se zlepší služby občanům i možnosti vlády prosazovat svůj program.NEUTRÁLNÍ STÁTNÍ SPRÁVA
Státní správa není firma slepě sloužící momentálnímu majiteli, ani když zrovna vyhrál volby, nebo výběrové řízení. Služební zákon musí poskytnout pojistky zneužití státní správy k osobnímu prospěchu.Reforma služebního zákona
Česká státní správa trpěla před zavedením služebního zákona v roce 2015 nestabilitou a politizací svého fungování. To se podepisovalo jak na kvalitě služeb pro občany, tak na schopnosti připravovat a zavádět náročné modernizační reformy. Nový služební zákon to měl změnit. Navíc měl přinést pojistky proti zneužívání veřejných financí (mimo jiné těch z fondů EU). Nezbytné pojistky služební zákon přinesl, ale nejsou správně nastaveny. Služební zákon nepřináší potřebnou neutralitu a klade překážky efektivitě státní správy.K čemu služební zákon?
Služební zákon určuje základní pravidla pro fungování státní správy a vymezuje činnost jejích zaměstnanců. Státní správa není firma - má jiné poslání, a potřebuje tak specifickou právní úpravu. Ta má zajistit, že státní správa bude rychle a profesionálně poskytovat kvalitní služby občanům i politikům, ale nebude podléhat snahám o zneužívání pro osobní prospěch (bude neutrální).
Důvody pro reformu
Míra naplnění cílů služebního zákona.
Zpráva z ex post hodnocení dopadů regulace služebního zákona (RIA)
Postoj české veřejnosti k reformě státní správy.
Postoj státních zaměstnanců k reformě státní správy.
Na efektivitě vládnutí se podle Strategického rámce Česká republika 2030 negativně podepisuje orientace činnosti státní správy primárně na operativní aktivity na úkor těch strategických. [2]
Podle výzkumníků z Univerzity Karlovy ve státní správě neexistuje systém pro přenos vědeckých poznatků do praxe vládnutí. Státní správa tak neposkytuje politikům potřebné odborné zázemí pro jejich rozhodování. [3]"
Cíle reformy
Flexibilnější fungování
“Z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky je nezbytné se na zvýšení efektivity státní správy a jejích institucí zaměřit. To však bude vyžadovat přijetí konkrétních úprav zákona sledující otevření státní služby navenek, které do služebních úřadů přinesou více prvků vnitřní a vnější konkurence, ale také aplikaci celé řady měkkých manažerských nástrojů běžných ve světě.”Silnější vedení
“[Politická reprezentace] strategické vedení státní správy nikdy skutečně neprováděla a z nestabilní povahy svého určení by mohla provádět jen velmi obtížně. (…) Současná koncepce řízení státní služby je nebezpečný hybrid. Šéf státní služby zařazený na pozici náměstka ministra vnitra není v postavení, v němž by mohl státní správu rozvíjet a vůči vládě sebevědomě zastupovat. Nachází se v pozici podřízené vládě bez účinných nástrojů, s nimiž by mohl překonat neefektivní resortismus a bránit vměšování politiky do odborné činnosti úředníků.”
Kdo to udělá?
Tři klíče k úspěšnému procesu reformy
Záštitu a politickou odpovědnost za realizaci změn musí převzít člen vlády, neboť ta je za státní správu nyní zodpovědná. Optimálně by tím klíčovým “politickým sponzorem” měl být předseda vlády, který dokáže reprezentovat nezbytný nadresortní přístup. V úvahu připadá i ministr vnitra, jehož resort má dnes státní správu v gesci.
Koordinaci politického zadání transformace byl měl zajistit koordinační tým. Což může být i neformální struktura, v níž se pravidelně pod vedením “politického sponzora” schází všechny klíčové postavy transformace (zejména koaliční partneři a vedení realizačního útvaru) a koordinují svůj postup, vzájemně se informují a nalézají řešení závažných problémů a sporných otázek. Úkolem koordinačního týmu je též předpřipravovat návrhy, které vyžadují schválení vlády.
Řízení transformace na denní bázi musí provádět osoba, která disponuje silným politickým mandátem, důvěrou “politického sponzora” transformace (tzn. buď předsedy vlády, nebo ministra vnitra) a přímým přístupem k němu. Řízení transformace musí mít tato osoba jako hlavní náplň práce. Takovou osobou může být např. náměstek člena vlády (tzv. politický) či poradce.
Realizačním útvarem pro transformaci by v optimálním případě mělo být samo vedení státní služby. Tím je dnes ale sekce náměstka ministra vnitra pro státní službu, která nedisponuje potřebným mandátem ani možnostmi. Je však klíčovou součástí případného realizačního útvaru, neboť disponuje nezbytným know-how v oblasti legislativy a dalších právních předpisů a současně (omezenými) pravomocemi směrem ke státním tajemníkům, kteří budou pro realizaci zejména měkkých projektů v jednotlivých resortech klíčoví. Součástí realizačního útvaru by pak měl být vedle sekce pro státní službu i projektový tým, který připravuje a podporuje zavádění konkrétních změn formou “měkkých” projektů (vzdělávání, podpora změn procesů, denní praxe managementu apod.), definuje výzkumné potřeby, vyhodnocuje již přijatá opatření a uvádí zjištění do praxe.
Širší politická shoda, která je pro legislativní proces, ale i pro udržitelnost změn potřeba, by se měla hledat na parlamentní půdě, např. ve sněmovní komisi či podvýboru pro transformaci státní správy, který by mohl vzniknout pod Ústavně právním výborem, nebo pod Výborem pro veřejnou správu. Do hledání širší politické shody by měl být zapojen i Senát.
Společenský konsenzus na podobě změn vyžaduje verifikaci od klíčových expertů a relevantních zástupců občanské společnosti. Zapojení do tvorby změn, minimálně formou oponentury, je proto u těchto aktérů nezbytné. Stejně tak je nezbytná komunikace nezbytnosti změn široké veřejnosti.
Co se má udělat?
| Oblast | VEDENÍ STÁTNÍ SPRÁVY | FUNGOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY | ||
| Cíl | DŮSLEDNÁ | POSÍLENÍ | EFEKTIVIZACE | VSTŘÍCNÁ |
| Proč? | Bez ní nelze přistoupit k efektivizaci procesů | Jinak nelze překonávat resortismus | Státní správa potřebuje konkurenci a debyrokratizaci | Státní správa potřebuje experty i talenty přilákat, najmout a udržet |
| Jak? | Umožnit vedení státní služby garantovat neutralitu státní správy, aby se tak vytvořil prostor pro zvýšení personální i organizační flexibility, a tak i možnosti politické reprezentace účinně prosazovat svůj program. | Posílit kompetence vedení státní správy pro odstraňování resortismu, řízení státní správy jako celku a prosazování efektivních postupů fungování. Učinit vedení státní správy za kvalitu státní správy zodpovědné. | Zefektivnit vnitřní procesy (např. revidovat napojení na správní řád) i výkon agend ve státní správě (např. úpravy služebního hodnocení), zejména posílit kvalitu managementu (už při výběru, ale i programy pro průběžný rozvoj). | Posílit konkurenceschopnost státní správy na trhu práce. Přilákat talentované absolventy i zkušené odborníky a udržet si je (tzn. zejména revidovat náborovou politiku a proces výběrového řízení, možnosti kariérního růstu apod.) |